Úsměv

Může úsměv překonat,
vše černé a šedivé,
co nás v životě dokáže potkat ?
Je na to odpověď - kdo ví,
snad z oblohy se dá vzít ponaučení.

Někdy je krásná - blankytná
a teplem sluníčka zahřívá.
Pak najednou mráček přiletí,
a stínem svým teplo zakryje ti.
Možná i kapky deště přidá,
tak jak nálada smutná.

Však mráčky nejsou stále,
vysvitne sluníčko nenadále.
A malinké kapičky před ním utíkají,
jen v kalužích,se ještě chvíli schovávají.
A jejich studený třpyt se rozplyne,
když paprsek na nich spočine.

Vše v přírodě pookřálo,
v kapkách deště se vykoupalo.
A na život se usmívají,
i slovíčka - co se tady do rýmu skládají.

Vždyť ať je černo nebo krásný den,
snažme se prožít jej - s úsměvem.
Protože úsměv je to co sílu má,
radost rozdává a duši hladívá
a všechny mráčky a déšť - překoná.

Měj úsměv...ikdyž zle je,
alespoň v duši..
vždyť úsměv lidi kolem tebe hřeje
a tobě přeci sluší...:o))