Nekonečná hranice bolesti,
prázdnota.....
nicota co tě pohlcuje...
zabíjí,dusí - silou emocí !
Díváš se na ruce,
jsou tak - prázdné...
jako tvá duše,
co v zoufalství - vázne !
Rozervaná hmota nekonečna,
vyplněná beznadějí..
slzy - co v tvém nitru se ukrývají !
Třpytivé - jako rtuti tůně,
složené ze zoufalství,
krůpějí - kterými duše stůně !
Kanou a lesknou se
svým temným svitem..
pro zoufalství - jsou úkrytem !
Mít v sobě jezero nesplněné touhy
nekonečné,bezedné - bez hranic...
to zoufalosti - je odraz pouhý..
avšak - víc - NIC !!
Nenech - zvítězit zoufalost
nad duší svou...
v koloběhu života i krásné chvíle nastanou !
Nenech - se pohltit
tou černou hlubinou...
z každého zoufalství..,
jen ty máš sílu - najít cestu svou !!